#febrewery bude o norském přístupu k vaření piva, konkrétně o Kveiku, což je taky souhrnný název pro kmen kvasnic historicky používaný při výrobě piva v Norsku.
Někdy se zaměňuje kveik jako pivní styl a kveik jako kvasnice, správnější přitom je ve významu kvasnic.
Kveik myšlený jako druh piva je norský farmářský ejl, který každý farmář vařil trochu odlišně, společným prvkem byly větve jalovce a dalších stromů/keřů na filtraci.
Kveik myšlený jako druh piva je norský farmářský ejl, který každý farmář vařil trochu odlišně, společným prvkem byly větve jalovce a dalších stromů/keřů na filtraci.
Tyto větve (v pivařství jinak výjimka) se přidávaly jak na úplný začátek rmutování pro předání aroma, tak i na konci se s pomocí dalších větví filtrovala sladina pro další proces vaření piva.
Slad a/nebo obilí si vyráběli farmáři sami, proto ten odlišný výsledek na každé farmě.
Slad a/nebo obilí si vyráběli farmáři sami, proto ten odlišný výsledek na každé farmě.
A nyní se dostáváme k té záhadné věci.
Je to kveik ring a sloužil k uchování, předávání a hlavně vložení kvasnic do mladiny, kterou čekalo kvašení.
Prstenec se (s kvasnicemi na něm) vložil do mladiny a kvasnice na něm se rozmnožily v sladké mladině.
Tady prstenec ve spilce
Je to kveik ring a sloužil k uchování, předávání a hlavně vložení kvasnic do mladiny, kterou čekalo kvašení.
Prstenec se (s kvasnicemi na něm) vložil do mladiny a kvasnice na něm se rozmnožily v sladké mladině.
Tady prstenec ve spilce
Tím započalo kvašení a po určité době, kdy bylo plně rozjeté, sládek prstenec vyjmul, zavěsil nad spilku a nechal okapat a uschnout.
Takto usušené kvasnice uschoval do příštího kvašení. V případě potřeby mohl svůj prstenec půjčit sousedovi, kterému třeba předchozí várka zkysla.
Takto usušené kvasnice uschoval do příštího kvašení. V případě potřeby mohl svůj prstenec půjčit sousedovi, kterému třeba předchozí várka zkysla.
Náčiní na přenášení kvasnic nemusel být jen prstenec, někdy to mohl být jen špalek s dostatečným povrchem nebo vyřezávaný špalíček jako v případě tohoto exponátu z norského muzea.
Na závěr jazykové okénko.
Norské slovo pro domácí kvasnice “kveik” pochází ze staronorského “kvikk” ve významu zdravý, živý, rychlý. Anglické “quick” (rychlý) pochází ze stejného základu.
Norské slovo pro domácí kvasnice “kveik” pochází ze staronorského “kvikk” ve významu zdravý, živý, rychlý. Anglické “quick” (rychlý) pochází ze stejného základu.
A na úplný závěr – psal jsem, že prstenec sloužil k přenášení kvasnic z várky do várky. Ale kde se vzaly ty úplně první kvasnice? Nápovědou vám může být odlišnost od běžného postupu výroby piva (tu jsem zmínil) a druhá nápověda – kde taky jsou kvasnice na víno?